Zemřela poslední veteránka bojů u Sokolova

Odešel vůbec poslední svědek událostí východní fronty. Plukovnice ve výslužbě Jarmila Halbrštátová-Kaplanová byla poslední žijící veteránkou bojové cesty Čechoslováků z Buzuluku do Prahy, byla i poslední pamětnicí slavného boje u Sokolova. Zemřela 2. prosince 2020 ve věku 96 let.

Jarmila Halbrštátová (1924-2020)

Jarmila Halbrštátová-Kaplanová zachránila za druhé světové války zachránila život stovkám raněných Čechoslováků. Ještě v roce 2018 se přitom o válečné veteránce mnoho nevědělo. Senát ji tehdy dokonce odmítl vyznamenat – vše se v posledních dvou letech změnilo, a to i z iniciativy autora: nejdříve obdržela Medaili výboru pro obranu PS PČR, kterou ji osobně předala Jana Černochová, v říjnu minulého roku ji pak Medailí Za hrdinství vyznamenal u příležitosti státního svátku 28. října prezident Miloš Zeman. Záslužným křížem ji ocenil i ministr obrany Lubomír Metnar.

Narodila se v roce 1924 na Ústeckoorlicku ve východních Čechách – v obci se silnou německou menšinou, proto i ona absolvovala německou školu. Ve třicátých letech rodiče odjeli za prací do Sovětského svazu a Jarmilu vychovávala babička.

Ve dvanácti letech odjela za rodiči i ona – konkrétně do města Šachty u Rostova na Donu. Zde ji po německém útoku v červnu 1941 jako občanku nepřátelského státu Stalinova policie zatkla a internovala ve vězení. „Seděli jsme ve sklepě mezi lidmi, kteří zabíjeli, kradli a podobně. Byla to hrůza. A mně bylo sedmnáct,“ vzpomínala v srpnu před 2 lety, kdy jsem ji navštívil spolu s Lucií Šmoldasovou, vnučkou jiné ženy na válečné frontě, zdravotnice Gréty Goldmannové (více v článku, který vyšel v magazínu Reportér pod titulkem … a strhla muže k útoku vpřed).

Do řad československé zahraniční armády mohla vstoupit až na základě Stalinovy amnestie. Stalo se tak v červnu 1942, záhy odjela na frontu. Bylo jí osmnáct let. „V den boje u Sokolova jsem ráno byla v místní škole, kde se nacházelo obvaziště. Potom začal útok. Obvazovali jsme raněné u zdi kostela, bylo jich tam hodně. Tanky pořád přijížděly a plamenomety vše zapalovaly. Viděla jsem, že jednomu chlapci padl plamenomet na záda. Samozřejmě úplně shořel. Člověk se nesměl bát, prostě jsme museli obvazovat raněné,“ vyprávěla mi při jednom z našich setkání.

Do dalších bojů zasáhla jako radiotelegrafistka, předtím absolvovala armádní spojařský kurz. Hned v další válečné operaci u Kyjeva v listopadu 1943 prokázala statečnost coby příslušnice 2. baterie I. dělostřeleckého oddílu. Následující citace pochází z návrhu na udělení medaile: „V době dělostřelecké přípravy na opevněné postavení nepřítele, kdy byly telefonní linky přerušeny, nepřetržitě zabezpečila spojení mezi velitelstvím a baterií.“ V řadách dělostřelectva se zúčastnila i dalších bojů včetně bitvy o Dukelský průsmyk na podzim roku 1944.

Jarmila Halbrštátová-Kaplanová získala za projevené hrdinství  Československý válečný kříž 1939 a medaili Za chrabrost před nepřítelem. Po roce 1945 absolvovala armádní letecký kurz – jako jedna ze čtyř žen. Svůj poválečný život spojila s Moravskou Třebovou, kde pracovala v místní textilce. Poslední roky bydlela v místním domově pro seniory.